VŠECHNY ČLÁNKY

Miners U9 zvládli první kolo Rookie ballu na jedničku

Rookie ball je série pěti turnajů pro děti U9, kterou pořádá Česká softballová asociace. První kolo se konalo v sobotu 23. dubna na hřištích Hrochů Havlíčkův Brod a Pasos Pardubice.

Kladno bylo nalosováno do Havlíčkova Brodu a tak jsme se vydali na stadion, kde jsme ještě nikdy nehráli a kde se v roce 2018 konalo MS mužů v softballu. A taky utkat se s týmy, které jsme, vyjma Eagles a Berouna, nikdy neviděli.


První zápas s domácími Hrochy sliboval určitě nejtěžšího soupeře a taky ano. Soupeř se na nás v duchu pravidel posílil i o dva povolené starší hráče a právě jejich spojka a dvojka nám dělali problémy, hlavně v obraně. Během prvních dvou směn nás Hroši prakticky nepouštěli na 2. metu. Také nám chvíli trvalo, než jsme si zvykli na prostředí a umělou trávu. Od 3. směny jsme se ale chytli. Vnitřní pole hrálo téměř bezchybně. Na nadhozu to vzorně luxovala Julča a skvěle přihazovala bráchovi na 1. metu. Honza na 1. metě výborně nahradil dlouhodobě zraněného Šímu. Pěkné auty předvedli i Fíla ze spojky nebo Honza Peterka či Vítek jako třetí, resp. druhý metař. A hlavně: všichni jsme začali pálit mimo jejich spojku a odpaly procházely pěkně až do zadního pole (průprava z KIWI League se projevila a každý to bouchal). Dotáhli jsme soupeřovo vedení a přidali pár bodů navíc. Soupeř zase dotáhl. My přidali další, Hroši také. Přetlačovaná skončila našim vítězství 9:7. Krásný zápas s těžkým soupeřem a do dalšího průběhu turnaje jsme si odnesli nejen cenný skalp, ale i sebevědomí a jistotu.


Mám zato, že Tempo Foxies (což je softballová sekce nám známých Tempo Praha) jsme zaskočili a že nečekali, že je tak přejedeme. Miners se dostali do pohody a soupeři nasázeli 20 bodů. Skóre 20:4 bylo jednoznačné. Kouč Foxies kroutil hlavou, že naše děti trénují jen 2x týdně. 

Druhé vítězství. Jdeme na párek.


Zbylé dva zápasy jsme už sehráli na antuce v krásném areálu Hrochů s vysokými tribunami, z nichž nám k výkonu pomáhala hlasitá podpora kladenských rodičů a také sousedů z Eagles (kterým zase naši fandili při jejich zápasech). Při třetím zápase si ovšem každý fandil sám, protože jsme hráli právě proti sobě. Eagles Greens nás však nezastavili a po výborné pálce jsme jim nasázeli také 20 bodů. Konečný výsledek 20:4 pro Miners. Nejcennější zjištění bylo, že naše děti se chytly na pálce i proti nadhozu. Tento zápas se totiž po domluvě koučů hrál již na nadhoz (3 nadhozy + případné 2 stativy). A našim bylo vlastně jedno, jestli na ně letí nadhoz nebo jdou ze stativu. Většina byla schopná odpálit coachball, z čehož my trenéři měli opravdu radost. 


Čekal nás poslední zápas proti Vlaštovkám ze Sadské. Při vší úctě k soupeři neměly být Vlaštovky pro nás velký problém. V první směně jsme v pohodě nasázeli 5 bodů a šli bránit. A od prvního nadhozu nám trenérům bylo jasné, že nás čeká úmorný (a nebál bych se říct i ošklivý zápas). A bylo to tak. Pálkaři Vlaštovek totiž obvykle odpálili až na 5. pokus. Vše bylo strašně rozvláčné, do toho poměrně vedro a tak se stalo, že jsme se pěkně přizpůsobili soupeřovu tempu a ztratili koncentraci v obraně. A soupeř celkem pálil a my kupili chyby. Ten 3. aut jsme sice vždycky nějak upekli, ale soupeř si běhal poměrně často pro své body. Naštěstí jsme vše dohnali na pálce. Nezáživný zápas skončil našim vítězstvím 15:9 a měli jsme to za sebou. 


Pěkná sobota, bez ztráty kytičky a hlavně vědomí, že hra týmu si začíná pomalu sedat. Jsme rádi, že se začínají v obraně uplatňovat i další hráči, že za celou sobotu jsme neměli ani jeden strike out, že slide na metě začíná být automatickou součástí běhu po metách pro většinu týmu. A co ještě musím vypíchnout, to jsou rituály a kultura celého týmu. Myslím, že prezident Petr Baroch by měl radost, jak U9 reprezentují klub. Upravenost dresů, pokřiky, organizace na střídačce, nabíhání do pole a z pole atd. Z týmu čiší energie, děti vědí, jak se mají chovat a co mají dělat. Z tohoto pohledu jsme týmy v Havlíčkově Brodě (proč se nepochválit ) předčili o parník. 


I pro to si naši borci na závěr zasloužili vítěznou jízdu bourákem, na kterou se můžete podívat na Facebooku.


Petr Vinš, headcoach