Žákyně a jejich první turnaj v Extralize

Kategorie žákyň stála letos před rozhodnutím, zda se přihlásit do Extraligy. Ale protože na Joudrs Cupu U13, podaly velmi slibný výkon, rozhodnutí zní ANO. A tak v sobotu 26.4.2025 nadešel jejich čas. Je třeba vzít v úvahu, že se holky budou potkávat se silnějšími soupeři, což posune nejen herně celou kategorii, ale i klub, který se ocitne na mapě extraligových týmů.

Sobota 26.4. – Survivor

Kolem sedmé vyrážíme do největšího města Moravy za naším prvním turnajem sezóny a prvním extraligovým turnajem vůbec. V devíti. Je to risk, ale nedalo se nic dělat. Na posily si musíme počkat do neděle, jelikož rozpisy nám moc do karet nehrály a U11 mají povinnosti jinde.

Jdeme na soupeře, který byl vylosován jako naše dvojice, a tak ho budeme potkávat nejvíce – Tempo Praha. Nastupujeme jako hosté, začínáme jedním bodem, Tempo odpovídá dvěma a my oplácíme rovnou 5 body. My pak dále přidáváme jeden bod, Tempo tři. K více doběhům ale soupeřky nepouštíme a bereme si skvělé první vítězství v Extralize 7:5.

Druhý zápas proti Cats Brno je ve znamení umíráčku. Nedaří se vůbec nic, naopak soupeři se daří vše. Zahrát třetí out je skoro nadlidský úkol. Ke skóre 1:12 není tedy třeba nic dodávat.

Do třetího zápasu nastupujeme podobně jako do druhého – skoro žádná energie a chuť po vítězství se také blíží nule. Ostrava pálí do děr, my moc nekontaktujeme a když už, tak na hráče. Za stavu 5:0 ale prolomujeme bariéry v podobě ostravských hráček a snižujeme skóre na 5:3. Soupeř se ale nezalekne, naopak, trestá naše přibývající chyby a odskočí na 9:3. Rozhodčí nás upozorní, že pokud nedáme 6 bodů, zápas ukončí. A pak se naše kočičky najednou probudí a šesti body skóre srovnají. Jdeme do tie-breaku. Tam se opět opakuje „historie“ a po odpalech soupeře s přispěním našich chyb odskakují ostravské šípy na skóre 13:9, na což odpovědět nedokážeme a připisujeme si druhou prohru dne.

Z prvního dne tedy odcházíme s jednou výhrou a dvěma prohrami. Při 4 účastnících ale bylo již od začátku dané, že budeme hrát semifinále. Večer jsme se dozvěděly, že se utkáme opět s Ostravou.

Dojely jsme na krásné Tauferovy koleje, kde po sprše a nezbytné úpravě zevnějšku vyrážíme do blízké pizzerie. S plnými žaludky jsme došly ještě do Lidlu pro snídani a poté zpět na ubytování a hurá do hajan.

Neděle 27.4. – boj o medaile

Přijely nám posily z U11, které po brzkém vstávání rozlepily očička a přidaly se k žákyním. Soupeřem nám byly opět ostravské Šípy. Do zápasu jsme nasazené jako hosté a od začátku udáváme směr. Každou směnu přidáváme minimálně jeden bod, v poli soupeře skoro k ničemu nepouštíme. Vypíchnout je třeba především výkony Julie Rákosníkové - „Džuly“ skvěle odházela celý zápas, Ála „Nany“ Škardová skvěle odchytala. Julča s Kačkou Hergetovou ještě k tomu byly na pálce stoprocentní. Zasloužená výhra 8:2 nás poslala do finále.

V restauraci jsme se potkaly s Cats Brno, které oslavně zpívaly, že jsou ve finále. Naplnily jsme bříška, chvíli si odpočinuly a pak šly na to. Opět jako hosté – to máme rády.

První dva útoky ovšem nejsme schopné stáhnout bod, naopak soupeři se daří stáhnout rovnou dva v první směně na naše chyby. Ve třetí směně trestáme chybky soupeře a snižujeme ztrátu na jediný bod. Tři obrany držíme soupeře na uzdě a nedovolujeme mu žádný doběh. V dohrávce zápasu tedy musíme zabrat a stáhnout dva body a pak jen udržet skóre. Cíl je dosažen po krásném odpalu Nely Janoušové, posunu Kačky a dvou krásných odpalech Julči a Ály. Jediné, co nám tedy zbývá, jsou tři outy. Začínáme hned prvním na jedničce. Pak už ale soupeř kontaktuje nadhozy a my našimi chybami opět přispíváme na jeho konto. Stav je srovnaný, dva dole. Dáváme 4 bally, soupeři dle pravidel náleží toss a balon posílá daleko do zadního pole. Konec zápasu, skóre 3:4 pro Cats Brno. Opět je na místě pochválit Álu za krásně odházený zápas a Nelu za práci za domácí metou. Bez těchto výkonů bychom byly od výhry o dost dál. A že se ukázalo, že na tom opravdu záleží.

Odjíždíme tedy s druhým místem, ale především s radostí, kterou nám holky v průběhu neděle přinesly. Fanoušci je hecovali do poslední chvíle a my, trenérky, jsme tlačily každý balon.

Máme na čem pracovat, ale zároveň jsme daly jasně najevo, že se s námi v Extralize prostě musí počítat.

Michaela Čurillová